|
|
Duchovní brownfield Olomouc - Zlín
Kloz, Lukáš ; Nový, Jindřich (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Zadání diplomové práce vycházelo z předchozí analytické práce. Výsledkem analýz vyplynulo několik problémů řešeného území Valašska a Hané. Jedním z nejzávažnějších problémů je nedostatek spirituálních míst a liturgických míst k modlitbě v oblasti Zlína. Analýzy a syntézy vzešlé z předchozí práce jsou přiloženy k samotné diplomové práci. Součástí zkoumání byla analýza poutních míst v okolí Zlína. Při kombinaci zjištěných dat vyplynulo zadání diplomové práce – návrh poutního kostela se zázemím a duchovního centra. Tato novostavba má za účel podporu místní komunity, podporu křesťanské víry a revitalizaci stávajícího poutního místa Svatá voda – Kaménka. Práce řeší návrh poutního kostela se zázemím a kavárnou pro veřejnost a návrh duchovního centra pro týdenní program duchovní obnovy. Areál je doplněn o čtyři byty pro samostatné bydlení duchovních. Novostavba je navržena ve vzdálenosti 250 metrů od stávajícího poutního místa Svatá voda.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň
Bortlová, Kateřina ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo zhotovení architektonické studie sakrálního objektu v Brně – Líšni. Předmětem studie bylo zpracování ideového návrhu sakrálního komplexu, který se skládal z kostela a fary. Hlavním provozovatelem celého komplexu bude centrum Salesiánů, jejichž zázemí je v těsné blízkosti řešeného území. Základní ideou návrhu bylo navrhnout duchovní místo, které svou formou předává zřetelnou informaci o využití objektu a zároveň podporuje rozvoj myšlenek společenství Salesiánů. Jedná se o stavbu, která předává poslání sama o sobě, ne jedním prvkem, ale souborem více prvků, které společně vytvářejí příběh, vizi, poslání. Ideovým řešením se tak v tomto případě stává rovnostranný trojúhelník, který symbolizuje Otce, Syna a Ducha Svatého. Svou dominantní vertikálou směřující k nebi objekt symbolicky poukazuje na duchovní cestu a seberealizaci. Zadané území je řešeno jako komplex, jehož prvky se vzájemně doplňují a vytváří tak harmonický celek. V návrhu je vytvořen prostor jak pro liturgické slavnosti v interiéru, tak v exteriéru k čemuž slouží venkovní presbytérium, které je doplněno o pobytové schody. Tyto prvky mají obyvatele vybízet k setkávání a navazování přátelských vztahů.
|
|
| |
|
|
Oltář v české secesi
Cachová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Práce se věnuje projevům secese v oltářní tvorbě českého řezbáře Jana Kastnera a začlenění secesního oltáře do kontextu soudobého chrámového interiéru. První kapitola se zabývá osobností J. Kastnera a jeho dílem a návrhy včetně exponátů vystavených na světových výstavách, především však oltářní tvorbou. Kastnerovy oltáře byly vytvořeny v secesním či neogotickém stylu, některé však specifickým způsobem kombinují prvky secese a pozdní gotiky. Druhá kapitola představuje tři ukázky chrámů se třemi hlavními oltáři, vytvořenými v různých variantách secese, a s jednotným secesním vybavením. Jde o kostel Povýšení svatého Kříže v Jablonci nad Nisou od Josefa Zascheho, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kroměříži od Huberta Gessnera a Mohylu míru v Praci u Brna od Josefa Fanty. Poslední se pak snaží najít kritéria, jimiž by bylo možno definovat sakrální umělecké dílo jako secesní. Příloha shrnuje historický vývoj křesťanského oltáře.
|
|
|
Rakovnický oltář
Lokšová, Pavlína ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Rakovnický oltář se zabývá čtyřmi oboustranně malovanými deskami, které kdysi tvořily křídla pozdně gotické archy v chrámu sv. Bartoloměje v Rakovníku. Klade si za cíl vytvořit monografii jako základ pro další bádání. Rámcově popisuje historické souvislosti, město Rakovník a kostel sv. Bartoloměje. Následně přechází k samotným deskám, přes formální popis se dostává k charakteristice autorů oltáře a východisku jejich umění. To vše je zasazeno do kontextu soudobé deskové malby. V práci je zachycen pohyb desek a jejich restaurování. V neposlední řadě jsou podstatné grafické předlohy, nastínění základní ikonografie a dohledání analogií.
|
|
|
Anonymní řezbář a jeho dílna spolupracující s Mistrem Slavětínského oltáře v severozápadních Čechách
Žebrová, Martina ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Chlíbec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za úkol nastínit problematiku řezbáře přišlého do severozápadních Čech spolu se svou dílnou a jejich spolupráci na oltářích s malířem nazývaným Mistr slavětínského oltáře. Dále má práce za úkol definovat vlivy a stylová východiska, pod kterými díla vznikala. Dílna, působící převážně v severozápadních Čechách kolem 30. let 16. století, vytvořila v kooperaci s malířem mnoho hodnotných děl přelomu pozdní gotiky a počínající renesance v Čechách. Vzhledem k rozsáhlé řadě sochařských prací připisovaných anonymnímu řezbáři s dílnou, se práce snaží i o zrevidování počtu těchto jemu připisovaných děl.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň
Bortlová, Kateřina ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo zhotovení architektonické studie sakrálního objektu v Brně – Líšni. Předmětem studie bylo zpracování ideového návrhu sakrálního komplexu, který se skládal z kostela a fary. Hlavním provozovatelem celého komplexu bude centrum Salesiánů, jejichž zázemí je v těsné blízkosti řešeného území. Základní ideou návrhu bylo navrhnout duchovní místo, které svou formou předává zřetelnou informaci o využití objektu a zároveň podporuje rozvoj myšlenek společenství Salesiánů. Jedná se o stavbu, která předává poslání sama o sobě, ne jedním prvkem, ale souborem více prvků, které společně vytvářejí příběh, vizi, poslání. Ideovým řešením se tak v tomto případě stává rovnostranný trojúhelník, který symbolizuje Otce, Syna a Ducha Svatého. Svou dominantní vertikálou směřující k nebi objekt symbolicky poukazuje na duchovní cestu a seberealizaci. Zadané území je řešeno jako komplex, jehož prvky se vzájemně doplňují a vytváří tak harmonický celek. V návrhu je vytvořen prostor jak pro liturgické slavnosti v interiéru, tak v exteriéru k čemuž slouží venkovní presbytérium, které je doplněno o pobytové schody. Tyto prvky mají obyvatele vybízet k setkávání a navazování přátelských vztahů.
|
|
|
Duchovní brownfield Olomouc - Zlín
Kloz, Lukáš ; Nový, Jindřich (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Zadání diplomové práce vycházelo z předchozí analytické práce. Výsledkem analýz vyplynulo několik problémů řešeného území Valašska a Hané. Jedním z nejzávažnějších problémů je nedostatek spirituálních míst a liturgických míst k modlitbě v oblasti Zlína. Analýzy a syntézy vzešlé z předchozí práce jsou přiloženy k samotné diplomové práci. Součástí zkoumání byla analýza poutních míst v okolí Zlína. Při kombinaci zjištěných dat vyplynulo zadání diplomové práce – návrh poutního kostela se zázemím a duchovního centra. Tato novostavba má za účel podporu místní komunity, podporu křesťanské víry a revitalizaci stávajícího poutního místa Svatá voda – Kaménka. Práce řeší návrh poutního kostela se zázemím a kavárnou pro veřejnost a návrh duchovního centra pro týdenní program duchovní obnovy. Areál je doplněn o čtyři byty pro samostatné bydlení duchovních. Novostavba je navržena ve vzdálenosti 250 metrů od stávajícího poutního místa Svatá voda.
|
|
|
Umění a patronát Dobřenských z Dobřenic ve Východních Čechách
Pospíchal, Jan ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Anotace: Bakalářská práce pojednává o sakrálním umění a patronátu vladycké, později hraběcí rodiny Dobřenských z Dobřenic na území dnešních východních Čech. Zaměřuje svou pozornost nejen na formální rozbor a popis větších či menších sakrálních staveb, ale sleduje rovněž osudy význačných členů rodiny Dobřenských a na jednotlivých příkladech nastíňuje smysl a hlubší pojetí vrcholně a pozdněbarokní chrámové výzdoby, tak jak byla zamýšlena jejími objednavateli. Hlavní pozornost je věnována kostelu sv. Klimenta v Dobřenicích se zvláštím zřetelem k jeho interiérové výzdobě a zodpovězení otázek týkajících se ikonografie a autorství oltářního obrazu sv. Klimenta, které je připisováno Ignáci Viktorinu Raabovi, oltáře sv. Jana Nepomuckého s pandánově umístěnou kazatelnou, jejichž sochařská výzdoba je připisována Ignáci Rohrbachovi a také na rozbor další sochařské výzdoby. V dalších kapitolách se práce zaměřuje i na ostatní památky spojené s rodem Dobřenských v místech, která v někdejších dobách spravovali: Nedělišti, Ouhrově či Uhelné Příbrami a rovněž na díla užitého umění. Klíčová slova: Dobřenští z Dobřenic, šlechta, baroko, rokoko, malířství, sochařství, architektura, oltář, Královéhradecká diecéze, Raab, Rohrbach, sv. Kliment, Dobřenice, Neděliště, Ouhrov, Uhelná Příbram, Východní Čechy, užité umění, sakrální stavby
|
|
|
Oltář v české secesi
Cachová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Práce se věnuje projevům secese v oltářní tvorbě českého řezbáře Jana Kastnera a začlenění secesního oltáře do kontextu soudobého chrámového interiéru. První kapitola se zabývá osobností J. Kastnera a jeho dílem a návrhy včetně exponátů vystavených na světových výstavách, především však oltářní tvorbou. Kastnerovy oltáře byly vytvořeny v secesním či neogotickém stylu, některé však specifickým způsobem kombinují prvky secese a pozdní gotiky. Druhá kapitola představuje tři ukázky chrámů se třemi hlavními oltáři, vytvořenými v různých variantách secese, a s jednotným secesním vybavením. Jde o kostel Povýšení svatého Kříže v Jablonci nad Nisou od Josefa Zascheho, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kroměříži od Huberta Gessnera a Mohylu míru v Praci u Brna od Josefa Fanty. Poslední se pak snaží najít kritéria, jimiž by bylo možno definovat sakrální umělecké dílo jako secesní. Příloha shrnuje historický vývoj křesťanského oltáře.
|
host ::
RSS.